TE 4 – Historie pražských mostů přes řeku Vltavu

Datum konání: 3.10. 2023, 9:00-13:00 AJ, FJ, ŠJ, ČJ, 13:30-17:30 AJ, FJ, ŠJ, ČJ

Lod Cecílie – Více informací o lodi naleznete zde

 Prohlídka vybraných mostů přes Vltavu z paluby lodi.

Trojský most

6. října 2014, byl zprovozněn nový silniční a tramvajový Trojský most přes Vltavu v návaznosti na tunelový komplex Malovanka – Pelc Tyrolka. Trojský most měří 262,1 m, je široký 36 m, rozpětí oblouku hlavního pole je 200,4 m a celková výška nosné konstrukce je 34 m nad maximální plavební hladinou.

Most Barikádníků

Původní 221 m dlouhý a 16 m široký most nazývaný Trojský byl otevřen v říjnu 1928, tramvajový provoz byl zahájen až v lednu 1936. Při zásadním řešení pražské dopravní otázky v 70. a 80. letech bylo rozhodnuto, o jeho demontáži a nové výstavbě. Byly zachovány spodní části návodních pilířů až na úroveň hladiny. Byla docílena šíře mostu 33,5 m o šesti jízdních pruzích. Tramvajová doprava byla z nového mostu vyloučena. Stavba byla slavnostně předána do užívání 28. listopadu 1980.

Holešovický železniční most

Holešovický železniční most (pod Bulovkou) spojuje stanici Praha-Holešovice a odbočku Rokytka v Libni, je po něm vedena tzv. Holešovická přeložka. Most z předpjatého betonu délky 387,5 m a šířky 10 m je rozdělen na 5 stejných polí po 77,5 m. Provozu slouží od prosince 1976.

Libeňský most

Libeňský most spojuje od 29. října 1928 levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libní a nahradil původní dřevěné provizorium z roku 1903. Je po něm vedena dvoukolejná tramvajová trať. Samotný most tvoří celkem šest celků. Je postaven v kubistickém stylu a údajně se jedná o jediný kubistický most na světě. Soumostí tvoří ještě dalších pět částí, takže samotné mostní konstrukce mají délku 493 m, spolu se zemní rampou na holešovické straně 780 m. Oproti starším mostům už měl šířku 21 m.

Negrelliho viadukt

Negrelliho viadukt (nazývaný též Karlínský viadukt) je železniční most přes Vltavu a viaduktv Karlíně, který spojuje Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s Bubny, pojmenovaný po svém staviteli Aloisi Negrellim. Je historicky prvním pražským železničním mostem a druhým nejstarším dochovaným pražským mostem přes Vltavu. S délkou 1110 m je nejdelším železničním a celkově čtvrtým nejdelším mostem v České republice. Uveden do provozu byl 1. června 1850. Po svém dokončení měl 87 kamenných oblouků. Šířka mostovky mezi kamenným zábradlím je 7,6 m V průběhu let prošel několika úpravami. V roce 1871 most doplnil na jižní straně karlínský spojovací viadukt pro přímé spojení Buben a Libně bez nutnosti zajíždět na nádraží. Nejrozsáhlejší rekonstrukce se uskutečnila v letech 2017 – 2020, kdy byl 1. června most otevřen pro dopravu. Po otevření byla na viaduktu zavedena traťová rychlost 60 km/h, což přispívá k výraznému zvýšení plynulosti dopravy i počtu vypravovaných vlaků.

Hlávkův most

Hlávkův most spojuje Wilsonovu ulici na hranici Nového Města a Karlína s Bubenskou ulicí v Holešovicích. Sestává ze dvou částí různé konstrukce, které propojují vltavské břehy přes ostrov Štvanici. Most byl postaven v letech 1908 – 1911 v souvislosti s regulací Vltavy, při které bylo změněno trasování řeky. V letech 1958 až 1962 byl most kompletně přestavěn a rozšířen do dnešní skoro přímé trasy. Železná část byla nahrazena železobetonovou. Severní část mostu tvoří celkem sedm oblouků. Jižní část mostu není oblouková. Most má celkovou délku 297 m a šířku 28 m, tramvajová trať je po mostě vedena středem komunikace.

Štefánikův most

Štefánikův most spojuje Revoluční třídu, která na pravém břehu Vltavy tvoří hranici mezi Starým a Novým Městem, s Letenským tunelem, nábřežím Edvarda Beneše a nábřežím Kapitána Jaroše na břehu levém, je po něm vedena také tramvajová trať. Původní most císaře Františka Josefa I. zde byl postaven v letech 1865–1868, rekonstruován v roce 1898 a demontován v letech 1946–1947. Současný most byl postaven v letech 1949 až 1951. Má železobetonovou konstrukci o třech polích, rozpětí oblouků činí 58,8 m, 64,4 m a 65,1 m. Dlouhý je 182 m, s nájezdovými rampami 263 m. V roce 1953 byl zprovozněn na levém vltavském břehu navazující Letenský tunel.

Čechův most

Čechův most spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. Je 169 m dlouhý (tzn. nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky. Po mostě je vedena dvoukolejná tramvajová trať. Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze.

Mánesův most

Mánesův most je 186 m dlouhý a 16 m široký. Vede po něm tramvajová trať. Spojuje staroměstské Palachovo náměstí (u stanice metra Staroměstská a u Josefova) a malostranský Klárov (u stanice metra Malostranská). Most byl do užívání slavnostně předán 11. března 1914 jako Most arcivévody Františka Ferdinanda, nynější název nese od roku 1920.

Karlův most

Karlův most (původně Kamenný most) je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v Česku. Karlův most nahradil předchozí Juditin most z roku 1172, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Od konce 17. století bylo na most postupně umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší. Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou. Je 515,76 m dlouhý a 9,40 až 9,50 m široký; vozovka se nachází 13 m nad normální hladinou. Tvoří ho šestnáct oblouků s rozponem mezi 16,62 m (staroměstský břeh) až 23,38 m. Most je třikrát zalomen a proti proudu nepatrně vypouklý.. Most byl několikrát poškozen při velkých povodních 1432, 1655, 1784, 1845, 1872 a 1890 kdy došlo ke zřícení dvou oblouků mostu a k poškození tří pilířů. Generální oprava mostu se uskutečnila v letech 1965 – 1978. Oprava horní stavby proběhla v letech 2007 – 2010. Po mostě bývala vedena i hromadná doprava, která byla na konci druhé světové války ukončena, v roce 1965 zde byl ukončen i provoz automobilů a od tohoto roku je most vyhrazen pouze chodcům.

Most Legií

Most Legií spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. Vede po něm i tramvajová trať. Původní řetězový most byl postaven v letech 1839–1841 a sloužil až do roku 1898. Současný kamenný most byl vystavěn v letech 1898–1901. Most sestává z devíti velmi plochých kleneb s rozpětím 26 – 42 m. Most má šířku 16,4 m. Na obou stranách jsou umístěny vždy dvě věže, které v dobách rané existence mostu sloužily k vybírání mýtného.

Jiráskův most

Jiráskův most spojuje z Jiráskova náměstí pravobřežní pražské Nové Město a levobřežní čtvrť Smíchov. Jeho stavba byla započata v roce 1929. Jako materiál byl použit železobeton, pět návodních pilířů širokých 4,6 m je obloženo žulovými kvádry. Most je 310,6 m dlouhý a 21 m široký. Má šest obloukových polí o rozpětí 45 až 51 m. Most byl dán do provozu ve dvou etapách. Nejdříve to byla jeho střední část s kolejnicemi tramvaje v roce 1931 a poté 18. října 1933 zbytek. Koleje pro tramvaj se ukázaly jako zbytečné a byly odstraněny. Po mostě pak ale vedla jediná pražská trolejbusová trať propojující oba vltavské břehy.

Vyšehradský železniční most

Železniční most (uváděný též s přívlastkem vyšehradský) propojuje vltavské břehy v Praze u Výtoně (bývalé Podskalí) pod Vyšehradem a Smíchov. Původní most v těchto místech byl postaven v letech 1871 až 1872 a byl součástí tzv. Pražské spojovací dráhy procházející Nuselským údolím. Na konci 19. století již přestal starý jednokolejný most vyhovovat. Stavba nového mostu proběhla v letech 1900–1901. V říčním korytě byly vybudovány dva nové, kamenné pilíře. Tři příhradové parabolické nosníky, každý o délce 72 m a hmotnosti 560 t, byly smontovány na dřevěné konstrukci vedle původního mostu, blíže k Vyšehradu.

Vlastní výměna pak proběhla během dvoudenní výluky. Celková délka mostu je 298 m. V roce 1928 byl v rámci elektrizace pražských spojovacích drah na železničním mostě zaveden elektrický provoz. Na mostě jsou oboustranné chodníky pro chodce.

Barrandovský most

Barrandovský most je pražský silniční most přes řeku Vltavu vybudovaný v letech 1978–1988. Spojuje čtvrť Hlubočepy na levém břehu a Braník na pravém břehu, je pojmenován podle Barrandova. Má čtyři pruhy v každém směru, je přístupný i chodcům a cyklistům. Tvoří součást Městského okruhu. Jde o nejrozsáhlejší a automobily nejvytíženější komunikaci v Praze. Denně přes něj projede cca 140 000 vozidel. Jižní polovina mostu byla zprovozněna 20. září 1983, severní v roce 1988. Most byl postaven jako šestipolový spojitý nosník z předpjatého betonu. Šířka mostu kolísá od 40 do 55 m, celková délka mostu je 352 m. Mostovka se nachází ve výši 15 m nad hladinou Vltavy, rozpětí polí jsou 34 + 61 + 71 + 72 + 66 + 45 m. Barrandovský most svírá s řekou ostrý úhel (53 stupňů).

Branický most

Branický most je železniční most s chodníkem pro chodce přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem, budovaný v letech 1949–1955 a pro železniční dopravu zprovozněný 30. května 1964. Branický most má šířku 14 metrů, je tvořen 15 poli s rozpětím 53,5 m celkové převýšení mezi konci mostu je 6 m, celková výška nad hladinou Vltavy 19 m. Chodník je umístěn uprostřed mezi kolejemi a je od nich oddělený ploty a osvětlený. Most je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky (Radotín – Vršovice) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy. S délkou 948 m by mohl být nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Položena je však na něm jen jedna kolej. V letech 2023-2024 bude konečně položena druhá kolej.

Radotínský most

Radotínský most je dvojice mostních staveb na Pražském okruhu, překlenující údolí Vltavy a Berounky před jejich soutokem. Fyzicky na sebe obě stavby plynule navazují a tvoří jediný most, z úředního hlediska jde však o dvě různé stavby, každá z částí má jiné konstrukční řešení a jiného dodavatele. Provoz na mostě, který je označován za nejdelší v České republice byl zahájen 20. září 2010. První část tvoří most o délce 236 metrů, na komořanské straně překlenuje železniční trať 210, Vltavu a severní výběžek chráněného území přírodní památky Krňák. Druhá část, estakáda o délce 2045 metrů o 37 mostních polích pokračuje z této křižovatky přes plánovanou Radotínskou lagunu, Berounku, Výpadovou a Vrážskou ulici a železniční trať 171 a na hranici Radotína s Velkou Chuchlí, v západní části až 40 m nad terénem. Oba úseky byly navrženy v kategorii R 27,5/100. Pod mostem přes Vltavu je zavěšena lávka pro pěší a cyklisty pro spojení Komořan a Lahovic. Lávka byla uvedena do provozu 12. dubna 2014.

Program exkurze:

 D                          

09.00 – 09.30     přejezd z Kongresového centra Praha na přístaviště lodí Císařský ostrov
                           v Troji

09.30 – 12.30     plavba lodí z Troje proti proudu řeky se zpomalením nebo krátkými
                           zastávkami u nejzajímavějších mostů s výkladem; Radotínský most bude
                           vidět pouze z dálky, aby nebylo nutné překonávat stupeň v Modřanech

12.30 – 13.00     ukončení plavby v Braníku ve výstupním místě v km 59,4, výstup z lodi,
                           přejezd z Braníka ke Kongresovému centru Praha

 O

13.30 – 14.00     přejezd z Kongresového centra Praha na přístaviště lodí v Braníku v km 59,4,
                           nástup do lodi

14.00 – 17.00     plavba lodí z Braníka po proudu řeky se zpomalením nebo krátkými
                           zastávkami u nejzajímavějších mostů s výkladem; Radotínský most bude
                           vidět pouze z dálky, aby nebylo nutné překonávat stupeň v Modřanech;

                           ukončení plavby na přístaviště lodí Císařský ostrov v Troji

17.00 – 17.30     přejezd z Troje ke Kongresovému centru Praha